ŠKOLNÍ vzdělávací program

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání na období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2025

Mateřská škola Třebíč, Cyrilometodějská ul., příspěvková organizace Cyrilometodějská 754/6, 674 01 Třebíč

ŠKOLNÍ KURIKULUM 

PODPORY ZDRAVÍ

Mateřské školy Třebíč, Cyrilometodějská ul., příspěvkové organizace

"CHCI POZNAT NÁŠ SVĚT"


Zpracoval kolektiv MŠ pod vedením ředitelky Bc. Moniky Kabelkové, DiS..

Schváleno pedagogickou radou dne 29. 8. 2022

Bc. Monika Kabelková, DiS.

Č.j. MŠ 265/2022 podpis ředitelky MŠ

..................................................................................................................................................................................................................................................................................

ŠKOLNÍ KURIKULUM

Obsah:

1. Představení školy

1. 1. Základní údaje o škole

1. 2. Popis školy a jejího okolí

1. 3. Organizační uspořádání školy

2. Charakteristika vzdělávacího programu

2.1. Filosofie vzdělávacího programu a integrující principy

2.2. Hlavní cíle vzdělávání

2.3. Dlouhodobé záměry rozvoje

3. Neformální kurikulum – podmínky vzdělávání

3. P 1. Respekt k přirozeným lidským potřebám

3. P 2. Rozvíjení komunikace a spolupráce

3. Z 1. Učitelka podporující zdraví3. Z 2. Věkově smíšené třídy

3. Z 3. Rytmický řád

3. Z 4. Tělesná pohoda a volný pohyb

3. Z 5. Zdravá výživa

3. Z 6. Spontánní hra

3. Z 7. Podnětné věcné prostředí

3. Z 8. Bezpečné sociální prostředí

3. Z 9. Participativní a týmové řízení

3. Z 10. Partnerské vztahy s rodiči

3. Z 11. Spolupráce mateřské školy se základní školou

3. Z 12. Začlenění mateřské školy do života obce

4. Formální kurikulumobsah vzdělávacího procesu

5. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

6. Vzdělávání dětí od dvou do tří let

7. Vzdělávání dětí s OMJ (jazyková příprava)

8. Zásady realizace třídního kurikula

9. Individuální vzdělávání

10. Evaluace

9.1. Evaluace třídního kurikula

9.2. Evaluace školního kurikula

11. Přílohy:

1. Roční plán školy

2. Školní řád

3. Evaluační zpráva


1. PŘEDSTAVENÍ ŠKOLY

1. 1. Základní údaje o škole

Název školy: Mateřská škola Třebíč, Cyrilometodějská ul., příspěvková organizace

Adresa školy: Cyrilometodějská 754/6, 674 01 Třebíč

IČO: 70940266

Telefon: 568 824 538

E-mail: skolka.cyril@volny.cz

Web. adresa: www.ms-trebic.cz

Zřizovatel: Město Třebíč, Karlovo náměstí 104/55, Třebíč

Ředitelka MŠ: Bc. Monika Kabelková, DiS.

Součástí mateřské školy je i školní jídelna.

Vedoucí školní jídelny: Bc. Alena Karšulínová

Kapacita školy: 104 dětí.

1. 2. Popis školy a jejího okolí

Mateřská škola se nachází blízko centra města. Je v provozu od roku 1985, byla postavena jako účelové zařízení v akci Z technologií KORD. Z toho plynou jistá omezení při zařizování a úpravách prostor budovy. Tu tvoří dva dvoupodlažní pavilony, každý se dvěma třídami, které uprostřed spojuje přízemní hospodářský pavilon se školní kuchyní a jiným zázemím. Budova je od roku 2006 vytápěna dálkově. Okolo budovy je rozlehlá, účelově zařízená zahrada, celoročně využívaná pro pobyt dětí venku. Za plotem zahrady teče řeka Jihlava, za ní se rozprostírá přírodní park Lísčí. Vchody do mateřské školy naopak vedou na rušnou, frekventovanou ulici.

Spádovou oblast mateřské školy tvoří především centrum města, kde se nachází obchody, instituce, obytné domy se mění v sídla firem. Což se odráží ve snižujícím se počtu žadatelů o přijetí do mateřské školy. V provozu jsou 4 třídy, ale nejsou v současnosti naplňovány na maximální kapacitu.

1.3. Organizační uspořádání školy

Mateřská škola má 4 věkově heterogenní třídy. Děti jsou do nich zařazovány na základě přání rodičů a dle kapacitních možností – do počtu 24 dětí ve třídě. V průběhu celé docházky má dítě svoji stálou domovskou třídu, do jiné třídy přechází pouze v případě dohody rodičů a ředitelky školy.

Děti jsou do mateřské školy přijímány především v průběhu zápisu do mateřské školy, který se koná na jaře. Přijímací řízení probíhá dle kritérií, které má škola vypracované. Přednostně jsou přijímáni předškoláci. V případě volné kapacity ředitelka přijme dítě i po ukončení zápisu, případně v průběhu školního roku. Děti mladší 3 let do MŠ přijímáme, když mají zvládnuty základy sebeobsluhy.

Do mateřské školy jsou za stejných podmínek přijímány i děti cizí státní příslušnosti. O děti se stará 15 zaměstnanců, z toho 9 pedagogů. Všichni mají potřebnou kvalifikaci pro svoji práci, 4 učitelky včetně ředitelky a vedoucí ŠJ mají vzdělání vysokoškolské.

Stravu dětem zajišťují zaměstnankyně vlastní školní jídelny, která je součástí mateřské školy.

Provoz mateřské školy je od 6.00 do 16.30 hodin. Ráno od 6.00 se děti schází ve 3. třídě, odpoledne končí provoz ve 2. třídě v 16.30 hodin. V době od 7.00 do 15.30 jsou v provozu všechny třídy.

Přerušení a omezení provozu mateřské školy stanoví ředitelka po dohodě se zřizovatelem. Omezení provozu je po dobu prázdnin v ZŠ a při nízkém počtu docházejících dětí. Provoz je přerušen cca 1 měsíc v době letních prázdnin a mezi vánočními svátky (pokud se přihlásí k docházce méně než 10 dětí). Ředitelka přerušení provozu oznámí zákonným zástupcům dítěte nejméně 2 měsíce předem. Prázdninový provoz během letních prázdnin je zajištěn ve spolupráci s MŠ Třebíč, Benešova ul. a MŠ a ZŠ Třebíč, Na Kopcích.

Denní režim v 

Uspořádání denního režimu se řídí základními zásadami:

  • Sladit potřebu svobody a řádu – nezbytnou míru organizovanosti a pořádku.

  • Dodržování žádoucího odstupu mezi jednotlivými jídly (maximálně 3 hodiny).

  • Dodržování doby pobytu venku.

  • Respektování individuálních potřeb dítěte.

Uspořádání režimu dne:

do 8.00 hod - příchod dětí do MŠ (po domluvě s učitelkou možno později)

8.30 – 9.00 - svačina dětí

6.00 – 9.30 - volné hry a činnosti dětí

                   - individuální práce s dětmi

                   - skupinová práce s dětmi

9.30 – 11.30 - pobyt venku

11.30 – 12.15 - oběd, příprava na odpočinek

12.15 – 14.00 - poslech pohádky, odpočinek, individuální práce s předškoláky

14.00 – 14.30 - svačina

14.00 – 16.30 - hry a činnosti dětí, (za příznivého počasí pobyt na školní zahradě), individuální práce s dětmi, odchod dětí z MŠ

2. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

2.1. Filosofie vzdělávacího programu a integrující principy

Podle školního vzdělávacího programu pracujeme od roku 2001. Naše první školní kurikulum vychází z Projektu podpory zdraví v MŠ, který jsme vypracovaly a který byl schválen 16. 11. 2001 Státním zdravotním ústavem v Praze. Od té doby program pravidelně evaluujeme a inovujeme, aby odpovídal novým podmínkám a legislativě předškolního vzdělávání i naší aktuální realitě a zároveň byl v souladu s Rámcovým kurikulem MŠPZ. Poslední osvědčení o přijetí do sítě programu "Škola podporující zdraví" nám bylo uděleno v roce 2019. Nyní končí tříleté období a my jsme na základě autoevaluace náš program inovovali.

Naší základní filozofií při vytváření a naplňování školního kurikula je chápání zdraví v holisticko - interakčním pojetí. To v praxi znamená, že respektujeme a rozvíjíme osobnostní potřeby a zájmy dětí a zároveň výchovu a vzdělávání směřujeme k zajištění potřeb společnosti (důraz na komunikaci, kooperaci, týmovou spolupráci, enviromentální výchovu…). Proto se v mateřské škole snažíme vytvářet pohodové prostředí, kde se všichni budou cítit bezpečně, budou přijímáni takoví, jací jsou, budou respektovány jejich individuality a jejich speciální potřeby vzdělávání.

Při vlastním procesu tvorby jsme vycházely z "Kurikula podpory zdraví v mateřské škole" (Portál 2008) a z RVP pro MŠ byla začleněna nová část týkající se poskytování jazykové podpory dětem s nedostatečnou znalostí českého jazyka. Účinnost této vyhlášky je od 1. září 2021.

Formální kurikulum jsme vytvářely pro realizaci v ročním časovém období. Vycházeli jsme z toho, že některé děti absolvují pouze roční docházku do mateřské školy. Rovněž z hlediska přiměřenosti a trvanlivosti osvojení je vhodnější způsob učení po spirále, kdy se stanovují dílčí cíle a činnosti dle stupně zralosti a individuálních možností dětí a postupně se přidává na obtížnosti. Vzdělávací obsah je stanoven pro věkovou skupinu společně, tj. pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 (7) let, nejdříve však pro děti od 2 let. Vyučovacím jazykem je čeština.

Naší vizí je, že dítě při odchodu do základní školy z naší mateřské školy bude schopné se o sebe postarat, komunikovat s vrstevníky i dospělými, samostatně se rozhodovat s ohledem na podporu zdraví svého, ostatních i přírody a bude mít touhu poznávat, učit se.

2. 2. Hlavní cíle vzdělávání:

  • Vytváření optimálních podmínek pro tělesnou, duševní a společenskou pohodu dítěte a jeho individuální osobnostní rozvoj a učení.

  • Pomoci dětem osvojit si základy hodnot, na nichž je založena naše společnost.

  • Pomoci dětem stát se samostatnými osobnostmi schopnými projevit se a působit na své okolí.

  • Dát dítěti základy zdravého způsobu života z hlediska holistického pojetí zdraví.

Naším záměrem je, aby předškolní vzdělávání probíhalo v příznivých, zdraví podporujících podmínkách, bylo prováděno celostně a pokrývalo všechny oblasti rozvoje dětské osobnosti: biologickou, psychickou, interpersonální, socio-kulturní a environmentální.

Vzdělávání je důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb speciálních.

2. 3. Dlouhodobé záměry rozvoje

V současné době dochází k častým změnám ve školské legislativě, které ve velké míře ovlivňují a budou ovlivňovat předškolní vzdělávání. V současnosti jsou to změny týkající se vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání dětí s OMJ, změny ve financování regionálního školství a jejich dopad na předškolní vzdělávání. Z toho vyplývají naše dlouhodobé záměry.

  • Nadále vytvářet pravidla pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí v rámci mateřské školy a nastavit systém tak, aby byl funkční, srozumitelný pro všechny a jednotný v rámci školy. Naučit se vytvářet, realizovat a vyhodnocovat individuální vzdělávací plány a plány podpůrných opatření, vyhledávat a navazovat spolupráci s poradenskými zařízeními. Vytvářet materiální podmínky pro úspěšnou realizaci a aplikaci podpůrných opatření.

Motivovat a zapojovat rodiče ke spolupráci a odpovědnosti za zdárný vývoj a vzdělávání dětí.

  • Podle potřeb optimalizovat podmínky pro vzdělávání dětí s OMJ.

Zajistit ukrajinského asistenta.

  • Úspěšné zapojení nových zaměstnanců do pracovního týmu, podpora komunikace a spolupráce při realizaci programu podpory zdraví v mateřské škole.

Vzájemná spolupráce začínajících učitelek s uvádějící učitelkou.

3. NEFORMÁLNÍ KURIKULUM – podmínky vzdělávání

3. P 1. Respekt k přirozeným lidským potřebám

Východiska:

Na základě diagnostiky dětí se snažíme naplňovat potřeby jednotlivých dětí podle Maslowovy hierarchie potřeb. Pro všechny je zajištěno uspokojování základních fyziologických potřeb, pohodové prostředí napomáhá uspokojování potřeby bezpečí, společné činnosti uspokojují potřebu sounáležitosti, dáváme dětem prostor k seberealizaci a vedeme je k uznání druhých i jejich práce, postojů.

Co se nám stále nedaří pravidelně realizovat, je individuální dodržování potřeby spánku u všech dětí. Naprostá většina předškoláků nespí, proto vstávají dříve a učitelky s nimi dělají předškolní přípravu či individuálně pracují. Mladší děti zpravidla spí, nespící vstávají dříve spíše výjimečně.

Jak vyplývá z evaluace, zejména na začátku docházky do mateřské školy, někdy i dlouhodobě, děti nemají potřebu hledat vzájemnou dohodu, respekt k ostatním, k jejich potřebám. V průběhu školní docházky se nám daří děti těmto dovednostem naučit, ale je to dlouhodobý proces.

V průběhu předškolního vzdělávání provádíme u dětí pedagogickou diagnostiku, ve spolupráci s rodiči a PPP v Třebíči vyhledáváme děti nadané, děti se speciálními vzdělávacími potřebami, děti, u nichž je vhodný odklad školní docházky. V souladu se zjištěnými závěry psychologa pak s dětmi pracujeme.

Záměry:

  1. Nadále udržet vysokou úroveň naplňování dané zásady v celé šíři.

  2. Pedagogická diagnostika dětí, práce s dětmi podle individuálního vzdělávacího programu a plánu podpůrných opatření, vzdělávání dětí s OMJ.

3. P 2. Rozvíjení komunikace a spolupráce

Východiska:

Všechny zaměstnankyně v mateřské škole uznávají velký význam komunikace a spolupráce mezi lidmi a v praxi to realizují. Je to jedna z významných potřeb společnosti. Proto se děti snažíme naučit určitá pravidla soužití a hlavně ukázat význam a výhody spolupráce a komunikace mezi lidmi. Hodně dětí přichází z rodin, kde bylo centrem pozornosti, kde se nemuselo s nikým domlouvat, o nic se dělit. V mateřské škole se setkává s kolektivem vrstevníků a zjišťuje, že podmínky jsou jiné. Musí se dělit o hračky, spolupracovat při hře apod. Domníváme se, že v současné době je právě rozvíjení komunikace a spolupráce stěžejní úkol mateřské školy.

Do mateřské školy přibývají děti s odlišným mateřským jazykem a odlišným kulturním prostředím, proto je důležitá vzájemná tolerance a komunikace.

Záměry:

1. Seznamovat děti se společenskými pravidly a dbát na jejich dodržování.

2. Řešení konfliktů v rámci nastavených pravidel třídy.

3. Vést děti k samostatnosti při práci, k vzájemné spolupráci.

4. Práce s dětmi jiných národností a respektování jejich odlišnost.

3. Z 1. Učitelka podporující zdraví

Východiska:

V našem novém pracovním kolektivu pracují učitelky s pozitivním přístupem k životu i lidem, což se odráží v naší práci. Pracujeme na sobě, vzděláváme se, preferujeme zdravý životní styl. Při práci jsme tvořivé, poskytujeme dětem empatickou odezvu, k dětem máme partnerský přístup. Jsou nám jasné požadavky na učitelku pracující v mateřské škole podporující zdraví, snažíme se podle nich jednat. Respektujeme potřeby dětí, jejich osobní svobodu a volnost, kterou vyvažujeme nezbytnou mírou omezení vyplývající z nutnosti dodržovat v mateřské škole potřebu řádu. Uplatňujeme pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte.

Případné nedostatky si uvědomujeme a snažíme se o jejich eliminaci.

Záměry:

1. Nadále se vzdělávat, sledovat současné dění ve společnosti, školství a pedagogice. Čerpat z nich poznatky pro svoji práci.

2. Spolupráce začínající učitelky s uvádějící učitelkou.

3. Z 2. Věkově smíšené třídy

Východiska:

Věkově smíšené třídy napomáhají socializaci dítěte a sociálnímu učení, neboť interakce mezi dětmi v heterogenní skupině jsou bohatší a pestřejší. S dětmi jsme se naučily pracovat dle jejich individuálních potřeb a schopností, využíváme heterogennost dětí při realizaci her a činností. Děti do tříd zařazujeme dle přání rodičů (sourozenci, kamarádi, zkušenost s prací učitelek ve třídě). Při zařazení nových dětí se ředitelka snaží doplňovat třídy tak, aby zde byly skupiny dětí různých věkových kategorií, ve všech třídách byl zastoupen podobný poměr chlapců a děvčat.

Vzhledem ke snižování počtu předškolních dětí v Třebíči a zájmu rodičů (i zákonodárců) o zařazení dvouletých dětí do mateřských škol přijímáme i děti, které neměly ještě 3 roky. Dosud přijímáme děti, které jsou bez plen a schopné zvládnout pobyt ve větším kolektivu. V celé MŠ jsme částečně nabídly a přizpůsobily uložení hraček těmto dětem.

Záměry:

  1. Nadále sledovat dostatečnou vybavenost třídy pro všechny věkové skupiny.

3. Z 3. Rytmický řád

Východiska:

V mateřské škole je nastaven rytmický řád školy a režim dne, který je dodržován. Jeho základní ustanovení obsahuje školní řád. Rodiče jsou vesměs s provozem školy spokojeni.

V průběhu dne mají děti možnost volby činností. Střídají se činnosti spontánní i řízené. Učitelka pracuje s dětmi individuálně nebo skupinově. Předškoláky vede k dokončení činnosti, sledování a vnímání pokynů, rozvíjí u nich schopnosti a dovednosti potřebné pro roli předškoláka. Záměrným pozorováním jsme zjistili, že některé děti někdy nemají prostor pro spontánní činnosti.

Rodiče mají možnost zúčastnit se programu v mateřské škole, mají rovněž možnost zvolit nejvhodnější způsob adaptace svého dítěte při vstupu do mateřské školy.

Záměry:

1. Sledovat vyváženost času pro spontánní a řízené činnosti u dětí.

3. Z 4. Tělesná pohoda a volný pohyb

Východiska:

Některé děti nemají dostatečně osvojené hygienické návyky, nezvládají přiměřeně věku samostatně sebeobslužné činnosti v oblékání. Mnoho dětí je zvyklých, že je rodiče oblékají, dokonce žádají, aby učitelky nenutily předškoláka zavazovat tkaničky. Hodně rodičů má v poslední době připomínky i k pobytu venku – nelíbí se jim pobyt venku v chladnějším počasí, po dešti, když fouká vítr…

Volný pohyb považujeme za důležitý předpoklad pro zdravý vývoj dítěte. Dostatek pohybových aktivit považujeme za jeden z nejdůležitějších úkolů, které plníme. Děti mají dostatek podnětů k pohybu jak v prostorách mateřské školy, tak se snažíme obohacovat a doplňovat náčiní a nářadí na rozlehlé školní zahradě. Předškoláci se účastní předplaveckých kurzů v Plavecké škole, realizujeme sportovní odpoledne pro rodiče s dětmi, výlety, cvičení, sezónní sportovní činnosti.

Přesto zjišťujeme, že hodně dětí, i předškoláků, neumí při zdravotním cvičení zaujmout správnou polohu těla, což souvisí s oslabením některých svalových partií. Proto je žádoucí častěji tato cvičení zařazovat.

Zapojili jsme se do projektu Sokola "Svět nekončí za vrátky, cvičíme se zvířátky."

Záměry:

1. Učit děti dovednostem sebeobsluhy, klást na ně nároky přiměřené věku, v individuálních případech vysvětlovat rodičům potřebu samostatnosti v této oblasti.

2. Do denního programu zařazovat řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity a při pobytu venku zařazovat procházky do přírody.

3. Z 5. Zdravá výživa

Východiska:

Mateřská škola má vlastní školní jídelnu. Kuchařky vaří chutná, pestrá jídla v souladu se stravovacími normami pro danou věkovou kategorii s tím, že zpravidla překračují požadovaná množství ve spotřebě ovoce a zeleniny. Dětem strava chutná, jen děti, které nově nastoupily do mateřské školy, musíme zvykat na nové pokrmy. Z domova jsou často zvyklé na omezený jídelníček a nějaký čas trvá, než si zvyknou na nové potraviny, novou úpravu jídla apod..

V poslední době se setkáváme s různými protichůdnými stravovacími zvyklostmi z rodin. Někde se jí vegetariánská strava, jinde se nesladí, někde naopak preferují fast foodovou stravu. Dětem, které mají určitá dietní omezení např. z důvodu alergie, kuchařky jídlo upravují dle jejich potřeb.

Máme zajištěný celodenní pitný režim pro děti – k dispozici jsou vždy dva nápoje. Určité rezervy máme v samostatnosti dětí při stolování a přípravě pokrmů.

Záměry:

  1. Vést děti ke zdravému stravování, postupně zvykat děti na "nová" a zeleninová jídla v mateřské škole.

  2. Děti vést k samostatnému stolování.

3. Z 6. Spontánní hra

Východiska:

Hra je základní potřebou dítěte a způsobem seberealizace. Zde se dítě dokáže nejpřirozeněji projevit, spontánně se rozvíjí jeho osobnost. V mateřské škole máme různé pracovní kouty s dostatkem hraček a pomůcek i materiálů, které jsou umístěny v dosahu dítěte. Děti preferují takové hry a hračky, kde je rychle vidět výsledek, nevyžadují vytrvalost a trpělivost. Je potřebné děti motivovat k osvojení dalších dovedností a postupů při konstruování. Vítané jsou námětové hry, u kterých dominuje spontánní pohyb (na zvířátka, na policisty apod.). Děti mají rády nové, atraktivní hry, objevují něco nové, experimentují. Osvědčilo se průběžně střídat a obohacovat nabídku hraček i materiálů k tvoření. Rezervy máme v zařazování práce s nářadím a dřevem.

Hry násilně nepřerušujeme, dáváme dětem prostor k ukončení hry.

Záměry:

1. Mít na paměti, že spontánní hra a experimentování jsou i pro předškoláka důležité.

3. Z 7. Podnětné věcné prostředí

Východiska:

Všichni jsme si vědomi, že jedním z předpokladů k rozvoji osobnosti dítěte je podnětné věcné prostředí. Dbáme na dodržení bezpečnostních a hygienických norem, estetickou a funkční kvalitu jednotlivých místností. Průběžně, dle finančních možností, obnovujeme a doplňujeme prostředí v mateřské škole o nový funkční nábytek, pomůcky a hračky, výrazně se obohatila nabídka herních sestav na školní zahradě. Děti spolupracují na výzdobě prostor mateřské školy i umístění hracích koutů. Hračky a pracovní materiál jsou umístěny v dohledu a dosahu dětí.

Záměry:

1. Dále pokračovat v obnově a doplňování zařízení školy novým nábytkem, pomůckami a materiálem.

2. Dovybavení nových herních prvků na školní zahradě.

3. Z 8. Bezpečné sociální prostředí

Východiska:

Všichni zaměstnanci mají snahu, aby v mateřské škole vládla pracovní pohoda, zbytečně nedocházelo ke konfliktům, aby se děti i dospělí v mateřské škole cítili bezpečně, vládly zde partnerské vztahy. Rovněž děti a rodiče hodnotí klima v mateřské škole velmi pozitivně. V každé třídě jsou vytvořena pravidla soužití – např. pomáhat ostatním, naslouchat, používat správnou intenzitu hlasu, uklízet…

Problémy mají děti, které neumí objektivně zhodnotit své chování – příčinu svého neúspěchu hledají v někom nebo něčem jiném.

Záměry:

1. Učit děti odpovědnosti za své chování a jednání a vést je k objektivnímu sebehodnocení.

3. Z 9. Participativní a týmové řízení

Východiska:

Každý zaměstnanec má jasně dané povinnosti a pravomoci, které vyplývají z jeho pracovní náplně a obecných norem platných pro zaměstnance, resp. zaměstnance ve školství. Pracovní doby učitelů jsou organizovány takovým způsobem, aby byla vždy a při všech činnostech zajištěna pedagogická péče o děti. Pro každou práci, pro každý úkol je žádoucí, aby lidé spolupracovali, komunikovali spolu, doplňovali se, přicházeli s podněty, neboť jen tak se dá dosáhnout maximálního výsledku.

Ředitelka respektuje názory svých spolupracovníků, vytváří podmínky pro další studium… Zaměstnance pravidelně informuje o změnách, týkajících se života školy či jejich pracovních podmínek, provádí kontroly a hospitace. Vyžaduje po nich, aby se podíleli na přípravě základních vzdělávacích dokumentů školy: ŠVP a jeho evaluace, roční plán a vyhodnocování jeho realizace, koncepce školy. Třídní dokumentaci vedou učitelky samostatně.

Organizováním DVPP a zajišťováním akcí pro děti pověřila ředitelka paní učitelku Tkadlčíkovou.

Záměry:

1. Více delegovat na ostatní zaměstnance MŠ.

3. Z 10. Partnerské vztahy s rodiči

Východiska:

Všichni jsme si vědomi významu dobré komunikace mezi mateřskou školou a rodičovskou veřejností. Učitelky usilují o nastolení spolupráce s rodiči na základě partnerství. Rodiče mohou po dohodě s učitelkou vstupovat do třídy v rámci adaptačního procesu, při prezentaci výsledků toho, co dítě vytvořilo, mohou prezentovat svoji dovednost, práci, účastnit se programů pro rodiče s dětmi, schůzek a jiných aktivit. Přesto část rodičů bere mateřskou školu jako službu, nemá větší zájem zapojovat se do života mateřské školy a podílet se na jejím rozvoji. Někteří nevidí jako prioritu význam předškolního vzdělávání pro rozvoj jejich dítěte, důležité jsou pro ně akce pro děti a výlety.

Učitelky sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, resp. rodin, snaží se jim porozumět a vyhovět. Rodičům průběžně (v rámci každodenního styku při předávání dítěte) sdělují aktuální či naléhavé informace o jejich dítěti. Rodičům jsou nabízeny individuální konzultace o prospívání jejich dítěte a jeho pokrocích v rozvoji i učení. Zaměstnanci školy chrání soukromí rodiny a zachovávají mlčenlivost ohledně důvěrných informací.

Záměry:

1. Nadále získávat důvěru rodičů pro spolupráci při vzdělávání jejich dětí.

3. Z 11. Spolupráce mateřské školy se základní školou

Východiska:

Z naší mateřské školy, která je v centru a na rozhraní spádových oblastí 5 škol je kvalitní spolupráce se všemi nemožná. Více spolupracujeme se dvěma školami, které jsou rovněž zařazeny v celostátní síti Zdravých škol a školou s rozšířenou výukou jazyků, zaměřenou rovněž na lehkou atletiku, zařazující prvky daltonského způsobu výuky. Základní školy pro děti chystají různé programy a aktivity, kterých se naše děti zúčastňují. Ředitelka je ve spojení s vedením všech škol, s kterým řeší praktické otázky týkající se dětí. Předškoláci pravidelně každý rok hospitují v 1. třídách, učitelky se všechny na hospitacích nevystřídají. Informovanost o realizovaných programech a nabídkách mezi ZŠ a MŠ je malá. V současnosti začaly školy svoji prezentaci směřovat spíše na zákonné zástupce potencionálních žáků.

Záměry:

1. Obnovit pozitivní vztahy a spolupráci se základními školami ve spádové oblasti.

3. Z 12. Začlenění mateřské školy do života obce

Východiska:

Každá škola je součástí obce, měla by se ztotožňovat s jejími společenskými hodnotami, kulturou. Město Třebíč patří mezi Zdravá města, rovněž naše mateřská škola je zařazena v celostátní síti škol podporujících zdraví. Z toho vyplývá, že sdílíme podobné hodnoty, chceme být školou komunitní, otevřenou dění ve městě. Patříme mezi partnerské organizace Zdravého města. Podílíme se na řadě akcí realizovaných Zdravým městem Třebíč, navštěvujeme kulturní programy. Do mateřské školy zveme osobnosti se zajímavou profesí. Město Třebíč si práce "svých" škol váží, podporuje je, investuje do větších oprav a zateplení. Přímou spolupráci se školami zajišťuje zejména odbor školství a kultury. Přístup Města Třebíč směrem ke školám je v současné době nadstandardní. Město Třebíč poskytuje dostatečný finanční příspěvek na provoz školy, realizuje projekt MAP, do kterého jsme rovněž zapojeni, a který pomáhá ke zlepšení podmínek vzdělávání, Město Třebíč investuje do obnovy a zlepšení budov škol. Na vedení škol klade určité nároky, na straně druhé dokáže dobrou práci ocenit. Každý rok se ke Dni učitelů uděluje "Řád bílé křídy" pro pedagogy a nejen pedagogy, kteří mají zásluhy na dobrém jméně vzdělávání v jednotlivých školách v Městě Třebíč.

V rámci Třebíče jsou aktivní a pro nás významné i další organizace, které využíváme pro naplňování vzdělávacího programu mateřské školy. Je to například Městské kulturní středisko Třebíč, kam chodíme na divadla, výstavy i programy, které obohacují povědomí dětí o životě v Třebíči dříve, Západomoravské muzeum, zámek Třebíč, Městská knihovna a další.

Záměry:

1. Pokračovat v dobré spolupráci s Městem Třebíč a dalšími organizacemi.

2. Pokračovat ve spolupráci s Muzeem Vysočiny – Centrum lidové kultury.

4. FORMÁLNÍ KURIKULUM – obsah vzdělávacího procesu

Téma:

CHCI POZNAT NÁŠ SVĚT

Podtéma:

U nás v mateřské škole

Obsah:

Dítě se seznamuje s prostředím mateřské školy či zjišťuje, co se v mateřské škole přes prázdniny změnilo. Seznamuje se s novými dětmi, režimem mateřské školy, zaměstnankyněmi školy. Učí se chápat, že v mateřské škole není sám, že se musí vytvořit a dodržovat určitá pravidla chování pro to, aby se všem dětem i dospělým v mateřské škole líbilo.

Cílové kompetence:

  • Umí se citově vyrovnat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. (3. 4.)

  • Uvědomuje si, že každý má nějaká práva a povinnosti. (7. 4.)

  • Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. (6.6.)

  • Má zvnitřněnou potřebu řádu, aktivně se podílí na tvorbě pravidel. Přijatá pravidla se snaží plnit. (5.7.)

  • Má vytvořeny základní návyky společenského chování. (6.1.)

Tématické části:

  • Vítej u nás v mateřské škole

  • Ty jsi nový kamarád, budeme si spolu hrát

  • Já mám dlaně, ty máš dlaně, chytneme se spolu za ně

  • Já už vím, už to znám, jak se chovat mám.

Vzdělávací nabídka:

Situační učení, kooperativní hry, námětové hry, pohybové hry, výtvarné a hudební činnosti, komunitní kruh, spoluvytváření pravidel chování ve třídě, vytváření piktogramů dohodnutých pravidel, vyprávění pocitů a zážitků, exkurze po mateřské škole, pozorování práce zaměstnanců a ostatních dětí, řešení modelových situací, každodenní provádění pravidelně se opakujících úkonů hygieny, stolování a sebeobsluhy.

Podtéma:

Dívám se kolem sebe

Obsah:

Dítě svými smysly pozoruje změny, ke kterým dochází v přírodě. Chce je poznávat a prožívat. Pozoruje své okolí, školní zahradu, využívá toho, co příroda nabízí, při své činnosti. Dovede se ptát na to, co ho zajímá.

Cílové kompetence:

  • Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. (3.3.)

  • Je zvídavé, má touhu poznávat. (3.1.)

  • Chce poznávat své okolí, svět. (7.1.)

  • Prožívá vztah k přírodě, sounáležitost s přírodou neživou i živou. (7.7.)

matické části:

  • Proč čápi a vlaštovky odlétají

  • Barevný podzim

  • Pouštíme si draky, pojďme děti taky

Vzdělávací nabídka:

Dramatické hry a cvičení, smyslové hry, výtvarné a pracovní činnosti s důrazem na rozvoj tvořivosti a fantazie dítěte, experimenty a pokusy, pozorování přírody, práce s encyklopedií, námětové a kooperativní hry, hry s puzzle, mozaikami, konstruktivní a polytechnické činnosti, práce s literárními texty, využití didaktických pomůcek.

Podtéma:

Ničeho se nebojím, s problémy si poradím

Obsah:

Dítě se setkává s problémy, překážkami. Učí se hledat řešení, jak je překonat, vyrovnat se s nimi, v případě potřeby vyhledat pomoc, radu. Samo se učí spolupracovat, nabízet pomoc tam, kde je třeba.

Cílové kompetence:

  • Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. (3.6.)

  • K problémům přistupuje aktivně, organizuje své činnosti, nečeká, že jeho problémy bude řešit někdo jiný. (3.5.)

  • Je schopno elementární spolupráce ve dvojici, ve skupině dětí. (6.4.)

  • Chová se vstřícně a nabízí pomoc tam, kde vidí, že je třeba. (6.5.)

  • Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. (5.9.)

Tématické části:

  • Hrajeme si spolu

  • Pojď pohádko, mezi nás…

  • Hrajeme divadlo

  • Těšíme se na zimu

Vzdělávací nabídka:

Cvičení na nářadí, cvičení s balančními míči, zdolávání překážkové dráhy, sezónní zimní činnosti, konstruktivní hry, námětové hry, kooperativní hry, pracovní a výtvarné činnosti, hry s loutkami, dramatizace pohádek, hry zaměřené na rozvoj řeči, "čtení" pohádek podle obrázků, dokončování či vymýšlení pohádek, řešení modelových situací, vzájemná pomoc při sebeobsluze, při hře, úklidu, společná výtvarné či pracovní činnosti.

Podtéma:

Těším se na Vánoce

Obsah:

Předvánoční čas je obdobím, které silně působí na emoce dítěte. Je to také čas, kdy chceme potěšit své blízké, kdy očekáváme, že někdo potěší nás. Vedeme dítě k poznání, že i ono může svým chováním spoluvytvářet prostředí plné pohody.

Cílové kompetence:

  • Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. (4.6.)

  • Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. (5.4.)

  • Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. (6.7.)

  • Snaží se ovládat intenzitu emocí, které by škodily jemu nebo jeho okolí. (5.2.)

matické části:

  • Brzy příjde Mikuláš, anděl a čert

  • Chci potěšit své blízké

  • Brzy budou Vánoce…

  • Vánoce v mateřské škole

Vzdělávací nabídka:

Práce s literárními texty, poslech a seznámení s vánočními písněmi a koledami, návštěva divadla, koncertu, výtvarné a pracovní činnosti, spoluúčast dětí na výzdobě školy, rozlišování emočních stavů dle tělesných projevů (např. výraz obličeje…), vyjadřování pocitů slovy, pohybem, mimikou, kresbou, malbou, piktogramy, námětové hry, dramatika, vyprávění zážitků, relaxační činnosti, komunitní kruh, Mikulášská nadílka, výroba vánočních přání pro blízké, vánoční nadílka v MŠ, společné odpolední posezení s rodiči u stromečku.

Podtéma:

O své zdraví chci pečovat

Obsah:

Dítě se samo zajímá o své tělo, o to, jak pracuje, setkává se nemocemi, úrazy, Vedeme je k tomu, aby si zdraví aktivně chránilo, předcházelo jeho poškození, nacházelo souvislosti mezi tím, co jíme, oblékáme, děláme, a tím, jak se cítíme.

Cílové kompetence:

  • Má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích. (1.1.)

  • Vnímá, že člověk může mít potíže se zdravím tělesným, ale také duševním , a že tyto potíže spolu mohou souviset. (1.2.)

  • Rozlišuje dobro a zlo a dovede obě etické kategorie vidět ve vztahu ke zdraví. (2.2.)

  • Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý, na jeho zdraví. (1.3.)

  • Má vytvořenu představu o pojmu závislost a o věcech, které ničí zdraví a zkracují život člověka (cigarety, alkohol, drogy, hry na automatech . (1.6.)

  • Chápe, že když je člověk nemocen (krátkodobě, dlouhodobě, akutně, chronicky), nemůže dělat řadu věcí, které dělá rád a které patří k jeho životu. (2.4.)

  • Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. (2.1.)

  • Chápe, že zdraví není samozřejmost a musí je chránit. (2.3.)

  • Má vytvořenu představu o zdravé životosprávě. (2.6.)

  • Má základní návyky sebeobsluhy a osobní hygieny. (4.1.)

  • Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. (5.3.)

Tématické části:

  • Kašlu, kýchám, špatně dýchám, k lékaři hned pospíchám

  • Znám své tělo

  • Můj jídelníček

  • Co si dnes obléknu

  • Když jsem zdravý, vše mě baví

Vzdělávací nabídka:

Dechová cvičení, zdravotní cvičení, přirozená cvičení, každodenní provádění pravidelně se opakujících úkonů hygieny, stolování a sebeobsluhy, práce s obrázky, fotografiemi a modely lidského těla, smyslové hry, spontánní pohybové aktivity, relaxační cvičení, cvičení na balančních míčích, námětové hry, příprava jídelníčku, třídění a přiřazování potravin, manipulace s potravinami, diskuse o tom, co zdraví prospívá, třídění a přiřazování obrázků na téma "Co nám prospívá x co nám škodí", zařazení modelových situací, návštěva zdravotního střediska.

Podtéma:

Kdo jsem a kam patřím

Obsah:

Dítě si vytváří představu o sobě, učí se vyjádřit svoje potřeby, zájmy, přání, vnímá, že každý člověk je jiný. Učí se nacházet svoje místo mezi lidmi a zároveň se učí tolerovat a respektovat ostatní.

Cílové kompetence:

  • Poznáváním sebe sama vytváří pravdivý obraz o sobě, o své identitě, o vlastnostech (temperament), sklonech. (5.1)

  • Dovede označit svoje potřeby (tělesné, psychické, sociální, etické) a přizpůsobit jim své chování. (4.2.)

  • Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). (1.7.)

  • Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se. (7.6.)

Tématické části:

  • Kdo jsem a co o sobě vím

  • Já a moje rodina

  • Já a moje město

  • Já a lidem kolem mě

Vzdělávací nabídka:

Sebepozorování a mapování svého těla (zrcadlo, lupa, popis, otisky části těla, obkreslení), autoportrét, psychomotorická cvičení, dramatická cvičení na podporu sebevědomí, na sebepozorování, na uvědomování si sebe samého, komunitní kruh, oslavy narozenin a svátků, vyprávění zážitků, vycházky po Třebíči, návštěva zajímavých míst, práce s obrazovým materiálem, poslech pověstí z Třebíčska, diskuse o přečteném, práce s plánem či mapou Třebíče, návštěva knihovny, prohlížení fotografií dětí, jejich rodin, rozhovory s dětmi o tom, kdo jak doma pomáhá, co dělají ostatní členové rodiny, čím se lidé liší, co mají společné, námětové hry, výtvarné a pracovní činnosti, hudební a taneční hry, hádanky na dané téma, knihy o životě jiných národností, stolní společenské a didaktické hry, polytechnické činnosti.

Podtéma:

Sleduji proměny světa kolem sebe

Obsah:

Dítě vnímá změny ve svém okolí, v životě člověka, v přírodě, pátrá po příčinách a souvislostech změn. V předškolním věku často klade otázku "proč?", která charakterizuje tento zájem.

Cílové kompetence:

  • Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. (1.5.)

  • Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. (3.7.)

  • Ochraňuje přírodu, cítí k ní odpovědnost a úmyslně ji nepoškozuje. (7.8.)

Tématické části:

  • Sluníčko přivolá jaro (koloběh přírody)

  • Narodilo se štěňátko (koloběh života)

  • Putování kapky (koloběh vody)

Vzdělávací nabídka:

Přirozená cvičení, pohybové hry, pozorování změn v přírodě, řazení obrázků z různých ročních období dle posloupnosti, vycházka a sledování putování vody od rybníku přes potok, další rybník, potok až k řece Jihlavě, na mapě až k moři, výtvarné ztvárnění putování kapky vody, využití literárních textů a encyklopedií, hra s hudebními nástroji a rytmizace, pokusy a experimenty s vodou, návštěva vodovodu Heraltice, porovnávání lidí, zvířat i rostlin v různých stadiích života, skládání vývojových puzzle, námětové hry, výtvarné a pracovní činnosti.

Podtéma:

Přírodu mám rád

Obsah:

Dítě prožívá svůj vztah k probouzející se jarní přírodě, ke zvířatům, rostlinám. Uvědomuje si důsledky vztahu člověka a jeho aktivit k přírodě, učí se chránit ji, přistupovat k zásahům do přírody uvážlivě. Uvědomuje si, že člověk je součástí přírody a každý velký zásah do přírody zpětně má na něj negativní dopad.

Cílové kompetence

  • Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat, a ty, které mohou zdraví poškodit. (1.4.)

  • Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. (2.5.)

  • Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji. (4.5.)

Tématické části:

  • Příroda se probouzí

  • Já a moji kamarádi zvířata

  • Chci chránit přírodu.

Vzdělávací nabídka:

Přirozená cvičení, pohybová cvičení s hudbou, taneční hry, záměrné pozorování změn v přírodě, práce s knihami a encyklopediemi, třídění odpadu, úklidové a pěstitelské činnosti na školní zahradě, návštěva SEV Chaloupky, poznávací vycházky k různým ekosystémům (rybník, řeka, les), diskuse nad obrázky s jednotlivými ekosystémy, přiřazování typických rostlin a živočichů k jednotlivým ekosystémům, pozorování stavu životního prostředí a jeho vlivu na kvalitu života.

Podtéma:

Co mi řekl semafor

Obsah:

Dítě se dennodenně ocitá uprostřed silničního provozu. Seznamuje se s riziky ohrožujícími jeho zdraví a bezpečnost, učí se jim předcházet, dovede požádat o pomoc, když je v nouzi.

Cílové kompetence:

  • Ví, že když řešení problémů přesahuje jeho síly, má se obrátit o pomoc na osobu ze svého nejbližšího okolí. (3.2.)

  • Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. (4.3.)

  • Dovede požádat o pomoc, když je v nouzi. (5.8.)

Tématické části:

  • Na ulici se chovám bezpečně

  • Pozor, děti, hola, už je tady kološkola

  • Když jsem v nouzi, obrátím se na záchranáře, policii…

Vzdělávací nabídka:

Přirozená cvičení s reakcí na signál, pohybové hry, jízda na koloběžce, námětové hry na dopravu, práce s omalovánkami, pracovní listy, na hasiče, nácvik přecházení ulice, nácvik bezpečné chůze po chodníku a po silnici při vycházce do města, modelové situace, využití videopořadů s dopravní tematikou, návštěva policie ČR nebo Městské policie v MŠ, exkurze do požární zbrojnice.

Podtéma:

Uši mám k slyšení, ústa k mluvení, srdce k vnímání…

Obsah:

Dítě citlivě vnímá své okolí, sděluje zážitky, události a příhody, které se mu staly. Dovede komunikovat s dětmi i dospělými, vyjadřuje svá přání a své názory, dává najevo odmítavý názor nebo postoj, dovede naslouchat druhým.

Cílové kompetence:

  • Dovede sdělovat události a příhody, které se mu staly. (5.5.)

  • Komunikuje, dokáže se dohodnout i v případě problémové situace. (5.6.)

  • Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. (6.2.)

Tématické části:

  • Já a moje kniha.

  • Moje dobrodružství.

  • Cesta do světa kouzel.

Vzdělávací nabídka:

Spontánní pohybové aktivity, hry s básněmi, říkadly, naslouchání příběhům, vedení dialogu s učitelkou či dětmi, možno též prostřednictvím hračky, dramatická cvičení, smyslové hry, komunitní kruh, vyprávění zážitků, přání, představ, kooperativní hry, námětové hry, výtvarné a pracovní činnosti, výroba přání či dárku maminkám k svátku.

Podtéma:

Hledám cesty a cestičky

Obsah:

Dítě se zajímá o nové věci, jevy, ptá se. Učí se předjímat v běžných životních situacích a přijímá konkrétní důsledky svých činů, svého chování. Často chodí a jezdí s rodiči i mateřskou školou na výlety. Loučí se s mateřskou školou, plánuje, co bude dělat o prázdninách.

Cílové kompetence:

  • V běžných životních situacích předvídá následky a přijímá konkrétní důsledky svých činů, svého chování. (4.4.)

  • Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. (7.2.)

  • Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. (7.3.)

  • U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování. (7.5.)

Tematické části:

  • Cestujeme za zvířátky.

  • Kam pospíchají broučci.

  • Hurá, mám prázdniny.

  • Ahoj, školičko.

Vzdělávací nabídka:

Spontánní pohybové aktivity, cvičení na nářadí, využití prolézaček na školní zahradě, cvičení při hudbě, námětové hry, kooperativní hry, sebeobslužné a úklidové činnosti, výtvarné a pracovní činnosti, rytmizace a hry se slovy, komunitní kruh, pozorování života na školní zahradě, pěstitelské práce na školní zahradě i ve třídě, prohlížení pohlednic z cest, knih, atlasů encyklopedií, map, tvoření cestovních plánů a map, vyprávění zážitků z cest i budoucích plánů, návštěva divadelního představení, rozloučení s předškoláky, dětský karneval, výlet na zámek.

5. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné. Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami je třeba vytvořit takové podmínky a přizpůsobit obsah vzdělávání tak, aby došlo k maximálnímu využití vzdělávacího potencionálu každého dítěte vzhledem k jeho individuálním možnostem a schopnostem.

Systém péče o děti s přiznanými podpůrnými opatřeními v mateřské škole

Učitelky na podzim, resp. po nástupu dítěte do mateřské školy a jeho adaptaci provedou pedagogickou diagnostiku dítěte. Na základě zjištění problémů při osvojování daných kompetencí přiměřených věku dítěte, učitelka zpracuje pro dítě plán pedagogické podpory.Ten bude obsahovat popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsob vyhodnocování naplňování plánu. S plánem seznámí škola zákonného zástupce dítěte, další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu. Jeho vyhodnocení proběhne nejpozději 3 měsíce od zahájení poskytování podpůrných opatření. Plán se průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. Pokud opatření prvního stupně nevedou k dosažení stanovených cílů, doporučí škola zákonnému zástupci dítěte využití poradenské pomoci v poradenském zařízení (PPP, SPC).

Pro účely poskytování poradenské pomoci školským poradenským zařízením zajistí škola předání plánu pedagogické podpory školskému poradenskému zařízení. Ředitelka určí pedagogického pracovníka, který bude se školským poradenským zařízením spolupracovat (třídní učitel dítěte). Zákonný zástupce dítěte může i sám, např. před zahájením předškolního vzdělávání, zažádat o poradenskou pomoc. Školské poradenské zařízení má právo vyžádat si další podklady či konzultace s pedagogickými pracovníky dítěte potřebných ke stanovení návrhu podpůrných opatření pro dítě. Na základě posouzení speciálních vzdělávacích potřeb vydá školské poradenské zařízení zprávu pro účely doporučení podpůrných opatření pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Ta se poskytují bezodkladně po doručení škole, nejpozději do 1 měsíce od doručení.

Individuální vzdělávací plán zpracovává třídní učitelka dítěte na základě doporučení školského poradenského zařízení a ve spolupráci s ním a zákonným zástupcem dítěte. Individuální vzdělávací plán obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem, identifikační údaje o dítěti, pedagogických pracovnících, úpravách obsahu vzdělávání, časovém a obsahovém rozvržení vzdělávání, úpravách metod a forem výuky a hodnocení výsledků vzdělávání dítěte. Shledá-li škola, že podpůrná opatření nejsou dostačující nebo nevedou k naplňování vzdělávacích možností a potřeb dítěte, sdělí to zákonnému zástupci dítěte a doporučí mu využití pomoci poradenského zařízení. Obdobně škola postupuje v případě, shledá-li, že podpůrná opatření již nejsou potřebná.

Asistent pedagoga, pokud je mateřské škole schválen,poskytuje podporu jinému pedagogickému pracovníkovi při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v rozsahu podpůrného opatření. Asistent pedagoga pomáhá učitelce při organizaci a realizaci vzdělávání, podporuje samostatnost a aktivní zapojení dítěte do všech činností uskutečňovaných ve škole v rámci vzdělávání, včetně poskytování školských služeb.

Metody a formy učení

Plán pedagogické podpory a individuální vzdělávací plán jsou zaměřeny na podporu oslabených či nefunkčních dovedností a kompetencí dítěte, nácvik sebeobslužných dovedností a sociálních kompetencí. Podporují sociální začlenění a akceptaci těchto dětí ostatními dětmi ve třídě.

Dle individuální potřeby podpory každého dítěte budou využívány jiné metody práce. V současné době navštěvují naši mateřskou školu děti s poruchou autistického spektra a poruchou pozornosti. Základní metodou je strukturované a sociální učení a forma učení především individuální.

Vzdělávání žáků nadaných

Učitelky provádí pedagogickou diagnostiku dětí. V případě, že dítě projevuje nadprůměrné výsledky vzhledem k věku v určité oblasti, dítěti nabízí náročnější činnosti a stimulují jeho rozvoj. Pokud dítě jeví známky mimořádného nadání, doporučují rodičům konzultaci s odborníkem ke stanovení nejvhodnější cesty jeho rozvoje.

Zjišťování mimořádného nadání včetně vzdělávacích potřeb žáka provádí školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou, která dítě vzdělává. To také dává doporučení, podle kterého škola pro mimořádně nadané dítě zpracuje individuální vzdělávací plán pro podporu a rozvoj jeho talentu.

6. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ OD DVOU DO TŘÍ LET

Podmínky pro vzdělávání dětí

Děti mladší 3 let jsou zařazovány do věkově heterogenních tříd. Ve třídách jsou i hračky a pomůcky vhodné pro děti dvouleté. Hračky pro tyto děti nebezpečné (např. drobné korálky, stavebnice) jsou umístěny v uzavřených skříňkách či poličkách mimo dosah malých dětí. Ve třídách jsou nastavena pravidla pro ukládání hraček po hře, úklidu po skončené činnosti. Prostředí umožňuje dostatek prostoru pro volný pohyb a hru dětí, děti mají i možnost odpočinku v průběhu dne.

Organizační uspořádání dne s obědem v 11. 30 hodin a následným odpočinkem zpravidla dětem mladším 3 let vyhovuje. Individuální potřebu délky spánku dítěte učitelky respektují. Některé děti, které přichází do MŠ v 6.00 hodin, si mohou odpočinout i ráno.

Denní režim třídy je pravidelný, pokud možno neměnný. Rovněž pravidla chování ve třídě jsou pro dítě srozumitelná, aby mohlo získat pocit jistoty a bezpečí.

Pobyt venku probíhá převážně na školní zahradě, kde jsou vhodné podmínky i pro děti dvouleté. Pobyt venku a účast na akcích mimo prostor MŠ je pro děti mladší 3 let minimalizován.

Adaptace dítě na prostředí MŠ je nastavena ve spolupráci s rodinou tak, aby probíhala pro dítě co nejvhodněji. Učitelka je pro dítě oporou.

Vzdělávání dětí od dvou do tří let

Rámcové cíle, záměry a obsah vzdělávání obsažené ve školním vzdělávacím programu jsou vhodné i pro děti od dvou do tří let. Rozdíl je především v metodách a formách vzdělávání. Dvouleté dítě se především učí nápodobou, vlastním prožitkem, situačním učením a hrou. Důležité pro tyto děti je opakování.

7. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SOMJ (jazyková příprava)

Organizace vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu

Pokud budeme mít v MŠ aspoň 4 děti, pro které je vzdělávání povinné a jsou to cizinci, ředitelka zřídí skupinu nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání.

Mateřská škola dětem ve skupině poskytne jazykovou přípravu v rozsahu 1 hodiny týdně.

Podpůrným materiálem při vzdělávání dětí s nedostačenou znalostí českého jazyka je Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro povinné předškolní vzdělávání, který lze využívat při individualizované práci s dětmi s nedostatečnou znalostí českého jazyka již od nástupu do mateřské školy.

8.ZÁSADY REALIZACE TŘÍDNÍHO KURIKULA

8. 1. Plánování třídního kurikula

  • Při plánování třídního kurikula vycházíme ze znalosti dětí, podmínek třídy a evaluace předchozího období.

  • Dílčí cíle (záměry) jednotlivých oblastí tematického okruhu plánují učitelky ve třídě společně v souladu se školním vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání naší mateřské školy, vycházejí při tom z 1. a 2. sady tabulek Kurikula podpory zdraví v mateřské škole (Portál 2006).

  • Dané podtéma se skládá z několika tématických částí. Učitelky mohou tématické části z důvodu konkrétních okolností (např. práce s pracovními stroji na školní zahradě, narození miminka, první sníh) změnit, přehodit, doplnit.

  • Vzdělávací nabídku v rámci jednotlivých témat učitelky konkretizují a upřesní dle výše uvedených podmínek.

  • Časové období plnění jednotlivých témat je odvozeno od obsažnosti tématu a zpětné vazby dosažených výsledků práce s dětmi.

  • Součástí třídního kurikula jsou rovněž tradice a oslavy.

  • Na plánování obsahu a činností v rámci třídního kurikula se podílejí i děti.

Při realizaci třídního kurikula dbáme všech podmínek podpory zdraví v mateřské škole.

8. 2. Metody a formy práce

Všechny učitelky ví, že dítě se učí převážně hrou. Proto se snažíme ponechat spontánní hře dostatečný prostor. Tyto spontánní aktivity doplňujeme aktivitami řízenými. U mladších dětí spontánní aktivity převažují, u předškoláků se snažíme, aby byl podíl spontánních a řízených aktivit vyvážený, aby se postupně připravili na povinnosti plynoucí z role školáka. Také se snažíme o vzájemnou provázanost aktivit a plynulý přechod z jedné činnosti do druhé.

Dětem předkládáme vzdělávací aktivity zpravidla formou nabídky. Děti si tak mohou vybrat dle typu svého zaměření i aktuálního naladění to, co je zajímá. Učitelka sleduje činnost dítěte, případně ji koriguje tak, aby dosáhlo daného dílčího cíle, činnost úspěšně zvládlo.

Do třídního vzdělávacího programu zařazujeme např. i návštěvy škol, knihoven, různých pracovišť, zajímavých míst a vzdělávacích programů pořádaných různými institucemi dle jejich aktuální nabídky, aby děti mohly něco "prožít v reálu", nejen zprostředkovaně pomocí obrázků či vyprávění.

Námi preferované metody práce jsou:

  • Prožitkové učení

  • Situační učení

  • Sociální učení

  • Kooperativní učení hrou a činnostmi dětí

  • Didakticky zacílená činnost

Preferované formy práce:

  • Individuální práce s dítětem

  • Skupinová práce

9. Individuální vzdělávání

Pro děti, které k 1. 9. dosáhnou pěti let věku, je předškolní vzdělávání povinné.

Vzdělávání dětí, které zákonní zástupci přihlásili k individuálnímu vzdělávání, je plně v kompetenci rodiny. Ředitelka mateřské školy zákonnému zástupci doporučí, podle kterých materiálů mají s dítětem pracovat, co rozvíjet. Následně dítě pozve v průběhu měsíce listopadu (resp. prosince) k ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech. V případě, že dítě vykazuje závažné nedostatky ve vzdělávání, doporučí dítěti, v případě volného místa v MŠ, denní docházku do MŠ. Pokud se dítě nedostaví bez závažného důvodu k přezkoušení v řádném ani náhradním termínu, ředitelka individuální vzdělávání ukončí.

10. EVALUACE

10. 1. EVALUACE TŘÍDNÍHO KURIKULA

Oblasti evaluace:

10. 1. 1. Podmínky vzdělávání

  • Indikátory (ukazatele) kvality: INDI ( 2 + 12 )

  • Prostředky pro zjišťování: pozorování, dotazníky, rozhovory, zpětná vazba

  • Četnost provádění: průběžně, písemně 1x ročně

  • Vyhodnocování provádí: učitelky

10. 1. 2. Vzdělávací procesy

  • Indikátory (ukazatele) kvality: formální kurikulum, znaky prožitkového učení

  • Prostředky pro zjišťování: zpětná vazba, vyhodnocování tématických celků

  • Četnost provádění: průběžně, písemně 1x ročně

  • Vyhodnocování provádí: učitelky

10. 1. 3. Výsledky vzdělávání

  • Indikátory (ukazatele) kvality: SUKy v písemné i elektronické podobě

  • Prostředky pro zjišťování: pozorování, portfolia dětí, evaluace třídního kurikula, individuální práce s dítětem.

  • Četnost provádění: průběžně, písemné záznamy po každém zásadním zjištění, v elektronické podobě 1x ročně, písemná autoevaluace třídního kurikula 1x ročně.

  • Vyhodnocování provádí: učitelky

10. 2. EVALUACE ŠKOLNÍHO KURIKULA

Oblasti evaluace:

10. 2. 1. Podmínky vzdělávání (neformální kurikulum

  • Indikátory ( ukazatele ) kvality: INDI ( 2 + 12 ), hygienické a bezpečnostní normy.

  • Prostředky pro zjišťování: písemné zpracování INDI učitelkami. V průběhu roku kontroly a hospitace, při nově vzniklých akutních problémech včasné předání informací zaměstnanců ředitelce, dotazníky rodičům, prověrky BOZP, kontroly KHS, ČŠI, MěÚ Třebíč aj.

  • Četnost provádění:, průběžně, 1x za pololetí zhodnocení na pedagogické radě, písemně 1x za 3 roky.

  • Vyhodnocování provádí: ředitelka spolu se zaměstnanci, vnější evaluaci provádí kompetentní pracovníci ČŠI, KHS.

10. 2. 2. Obsah vzdělávání (formální kurikulum)

  • Indikátory ( ukazatele ) kvality: INDI (formální kurikulum, učitelka )

  • Prostředky pro zjišťování: evaluace vzdělávacího procesu učitelkami na pedagogických radách, zápisy v třídní knize, hospitace, písemné zpracování tabulek INDI, dotazníky rodičům.

  • Četnost provádění: hospitace průběžně, pedagogické porady dle plánu porad, písemné vyhodnocování 1x za 3 roky

  • Vyhodnocování provádí: ředitelka spolu s učitelkami

10. 2. 3. Výsledky vzdělávání

  • Indikátory ( ukazatele ) kvality: kompetence dítěte (záznamy pomocí SUKů), úspěšné zapojení dětí do života základní školy.

  • Prostředky pro zjišťování: nástroj pro autoevaluaci SUKy MŠ, portfolia dětí, informace ze základních škol, rodičů.

  • Četnost provádění: sebehodnotící zpráva - 1x za 3 roky, evaluační zpráva pro ŠPPZ 1x za 3 roky.

  • Vyhodnocování provádí: ředitelka ve spolupráci se všemi zaměstnanci.




Seznam základní literatury, z které vychází ŠVP:

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění dalších předpisů

Vyhláška č.14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění dalších předpisů

Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění dalších předpisů

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, VÚP v Praze 2004 ve znění úprav v roce 2016, 2017, 2021.

Miluše Havlínová, Eliška Vencálková (eds.), Jana Havlová, Ivana Lacinová, Nina Petrasová, Hana Sedláčková, Zora Syslová, Ludmila Šprachtová a kol.: Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole, Portál, s. r. o., Praha 2008.

Manuál k přípravě školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy, VÚP v Praze 2005.